Nemocnicím rostou dluhy, chybí jim personál, ten zbývající je přetížený na hranici únosnosti nebo možná už za ní. Nedostává se ale peněz ani na domácí péči o pacienty. Odbory proto žádají o 26 miliard, které leží na účtech zdravotních pojišťoven. Ministr to ale odmítá.
Ve zdravotnictví přituhuje. Čtrnáct organizací, které sdružují lékaře, sestry, ale i seniory, postižené a pacienty, se spojilo do tzv. krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví. Žádají ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby uvolnil část z miliard, které leží jako rezervy na účtech zdravotních pojišťoven. Konkrétně jde o 26 miliard, což je zhruba polovina peněz, které pojišťovny zadržují. Podle odborů právě tyto miliardy ve zdravotnictví chybí.
Pojišťovny mají ze zákona povinnost udržovat minimální rezervy na svých účtech ve výši 1,5 procenta. V současnosti ale nahromadily zhruba desetkrát tolik, kolem 60 miliard. Podle zdravotníků, jejich odborů i pacientských organizací jde ale o peníze, které by se měly točit ve zdravotnictví.
Odbory: Nedostatek peněz ohrožuje už i pacienty
Zmiňovaný krizový štáb proto žádá navýšení částky, která půjde příští rok na zdravotní péči. Zdravotní pojišťovny počítají s 346 miliardami korun, podle čtrnáctky organizací, které se obrátily na ministra i premiéra, jde ovšem zejména do nemocnic a domácí péče peněz málo. Organizace ale nedokážou s ministrem navázat společnou řeč. Ten jejich dnešní protest označil za nátlak nerespektující uzavřené dohody a přidání peněz odmítl.
„Navýšení pro letošní rok ani nemůže pokrýt dluhy z letošního roku. Nemocnice nedostaly peníze na navýšení platů, chybí peníze na další rozvoj a Ministerstvo zdravotnictví zatížilo nemocnice dalšími rozhodnutími,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Nemocnice podle ní dluží dodavatelům přes miliardu korun, zdražily také energie. „Péče v nemocnicích není bezpečná pro pacienty a práce není bezpečná pro zaměstnance,“ dodala.
Nedostatek financí podle Žitníkové pociťují už i pacienti, i když o tom mnohdy ani nevědí. „Prodlužují se čekací doby na výkony, pacienti sedí v čekárnách u doktora iks hodin, než se na ně dostane řada. Například na CT může být doba pro objednání i tři měsíce,“ upozornila Dagmar Žitníková.
Ministr odmítá přidat zdravotnictví další miliardy
Podle organizací nejsou peníze rozděleny správně. Chtějí proto více na platy zdravotníků, fungování menších nemocnic nebo dlouhodobou a domácí péči. Do nemocnic jde více než polovina částky vyhrazené na zdravotnictví, meziročně se počítá asi s 19 miliardami navíc. Podle odborů je ale třeba celkem 45 miliard.
Změny v úhradové vyhlášce může ministerstvo udělat do pátku 30. srpna, ministr je ale odmítl. Všichni měli podle něj stejnou možnost jednat v první polovině roku s pojišťovnami. „Pro nás v tuto chvíli je úhradová vyhláška velmi dobrá, zajišťuje péči o pacienty. Naopak to, co říkají odbory, by vedlo ke kolapsu českého zdravotnictví, protože ony chtějí meziročně v zásadě rozpustit polovinu rezerv zdravotních pojišťoven,“ řekl ministr ČTK.
„Krizový štáb“ sdružuje lékaře, sestry, nemocnice i pacienty
Segmenty péče, které se s odbory při požadavcích spojily, tedy menší regionální nemocnice, nemocnice následné péče, charita a agentury domácí péče, mají podle ministra nepřiměřené požadavky.
Součástí „krizového štábu“ je Asociace českých a moravských nemocnic, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů, Česká lékařská komora, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Svaz pacientů ČR, Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Asociace domácí péče ČR, Česká asociace sester, sekce domácí péče, Rada seniorů ČR, Gratia futurum 913, Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů ČR.
David Garkisch